Je opravdu k zamyšlení, co všechno vlastně kolem sebe potřebujeme. Možná právě to nic a možná jen o něco málo víc než jen nic. Rekonstrukce bytu 1903 v Trnavě je právě o tom.
O jednoduchosti, geometrii a gestech, zážitku z prostoru a interakcích v něm, kde je mobiliář jen symbolickým dopovídáním. Dílo upoutalo i mezinárodní porotu ocenění CE ZA AR 2021, která mu udělila vítězství v kategorii interiér.
Byt 1903, jehož autory jsou čerství laureáti soutěže CE ZA AR, architekti z architektonického ateliéru Kilo / Honč – Richard Kilo a Matej Honč, se nachází ve více než stodvacetiletém bytovém domě. Filozofie rekonstrukce tkví v prosté jednoduchosti.
Je to o bytě, lidech, lásce, vstávání a usínání, o dlouhých večerech a diskusích u stolu, jídle, klidu, dětech, pocitech… Architekti nechali vyniknout prostor v jeho čisté kráse a pracovali jen s ním. Chtěli vytvořit otevřené objemy, pocit svobody, otevřenosti, jednoduchosti a vzdušnosti. Vytvořit prostor pro individuality, zážitek a hru. Ale zároveň, pokud potřebujete, prostor pro pohodlné soukromí.
Důraz na atmosféru
Samotné prostory bytu jsou definovány jen velmi jednoduše. Transparentními stěnami se závěsy, které umožňují vnímat a užívat si celý prostor, ale zároveň v případě potřeby poskytnou dostatek intimity. Mobiliář definuje jen to nejnutnější. Záměrem bylo vytvářet spíše atmosféry než jasně definované prostory.
Strukturovanou dispozici architekti nahradili prostorem, který jasně poukazuje na důležitost sociální interakce. Do bytu se vstupuje z privátního vnitrobloku sloužícího obyvatelům domu. Přivítá nás velká jídelna s kuchyní umístěnou v místě bývalého skladu, která mírně zasahuje do jídelny.
Z levé strany dětský pokoj, do kterého se vstupuje přes staré dveře osazené v prosklené stěně. Z pravé strany dlouhá transparentní konstrukce definující koupelnu, která přechází až do druhého traktu bytu, ve kterém odděluje ložnici od velké denní místnosti s pianem, zahradou, promítáním a peckou.
„Líbí se nám ta hloubka, které jsme v bytě dosáhli, možnost vidět přes více plánů – přes stěny. V části bytu s denní místností se nám podařilo odkrýt původní dřevěný trámový strop, přes který navíc procházejí ocelové výztuhy. Přidáváme tak části bytu světlou výšku,“ vysvětluje architekt Kilo
Radikální otevřenost
Tvůrci interiéru rázně otevřeli původní půdorys. Vidět z jedné jeho strany na druhou. Funkční zóny nově definují průhledné příčky se závěsy, které umožňují vnímat hloubku prostoru, ale zároveň v případě potřeby poskytují dostatek intimity.
